Zemřel Ozzy Osbourne. Tahle holá věta se prohnala mediálním světem rychlostí blesku a bylo to jako kdyby se svět na chvilku zastavil. Ozzy Osbourne, ikona nejen rockové hudby, ale i sympaticky starosvětského postoje, kultury a společnosti obecně, tu najednou není a přišla prázdnota, kterou nikdo jiný nedokáže nahradit. Nový Ozzy není a nebude. Není na to doba, není na to nastavená společnost, ani její hodnoty, které už nevytváří nadgenerační hvězdy, jež nejsou určeny jen k jednomu použití. Ozzy byl skutečný a fakt, že Black Sabbath kdysi nevytvořil žádný manažer a nebyli součástí byznysplánu, jim dodal odzbrojující uvěřitelnost. Dnes ji chápou všichni a fakt, že velké Ozzyho finále sledovalo skoro šest milionů lidí, svědčí o mnohém.
Odkryji své karty hned v úvodu, k tomuto albu mám velmi osobní vztah. Je to dáno tím, že se mně dostalo do slechů zhruba v době, kdy jsem činil své první metalové krůčky a každou nahrávku, kterých jsem měl tenkrát logicky pomálu, sjížděl přepečlivě a s doslova dětským okouzlením (bylo mně 11 let). Kazeta „Pink Bubbles Go Ape“ byla jednou z těchto „obětí“, nesčetným poslechem jsem odhalil veškeré její mnohdy hodně skryté pikantérie. Byla to má první deska od této kapely, a tak se u mě zároveň nemohlo dostavit ..
Netradiční. Tajemný. Mystický. Zvláštní. Tyto čtyři přívlastky alespoň zběžně vystihují koncert, který se odehrál během mrazivého středečního večera na hradu Točník. Už když bylo anoncováno, že Scott Kelly, kytarista a zpěvák „Neurosis“, zavítá se svým sólovým projektem do Čech, bylo zřejmé, že se bude jednat o něco výjimečného. ..
Peter Bjärgö je v undergroundovom svete dark ambientnej muziky pojmom. Rok a pol po vydaní posledného počinu domovskej ARCANY zozbieral kolekciu skladieb, ktoré sa tentokrát rozhodol vydať ako vlastnú sólovku. Trošku považujem jeho konanie za bezpredmetné, pretože oproti svojmu domovskému projektu neprináša prakticky nič nového a hociktorá z deviatich kompozícií by sa napokon mohla objaviť na nasledujúcom albume ARCANY s tým, že by rozhodne nevyčnievala...
V recenzi na předešlé album „Frozen Sky“ jsem tuto ukrajinskou partu strhal jak nasranej fotr plakáty svýho pubertálního syna, jelikož jsem po prvotřídním debutu „Endless Power“ očekával stejně, nebo alespoň podobně vydařeného následovníka. Jenže CONQUEST tenkrát neskutečně vyměkli a po energii, která svojí sytostí kořenila první album nezbylo ani památky. Tuto kapelu jsem tehdy odepsal. Jenže čas schladí i ty nejvypjatější emoce a navíc má tendenci z minulosti vypichovat pěkné momenty před těmi špatnými..
Chytlavá česká „britská kytarovka“. Písně jsou skladatelsky vyprecizované, dotažené a mají tah na branku. Všechno sedí, jak má. Mužský vokál je vyšší, dobře zazpívaný a má svůj feeling. Nejde sice o žádné novátorské nebo něčím extravýrazně specifické dílko, ale je energické, pěkné, uvěřitelné, celkově příjemný poslech. Před několika lety jsem ANIMÉ viděl naživo, a tehdy mne nepřesvědčili, odradil mne hlavně vokál. Na této desce je to výrazně lepší. Nicméně by mi pro jejich typ a pojetí hudby seděl o něco více vypilovaný ..
A teď se v tom čert vyznej. Desert Storm jsem si po jejich „Divadle šílenství“ zaškatulkoval v kategorii „brát jen v případě mimořádného hudebního vyhladovění“. S jejich loňskou novinkou „Invaze bláznů“ se něco změnilo. I když paralely na předchozí počin (respektive na jeho vnímání) jsou víc než zřetelné, nelze dezertům upřít, že mají snahu se vyvíjet, nezůstávají na místě a jsou sví. Toto zhodnocení však jen těžko zodpoví otázku, zda je na místě s Desert Storm zahrát „škatule, škatule…“ a přesunout je do jiného boxu...
Jednoho mrazivého lednového dne, v sobotu 23.1.2010, se v pražském klubu Exit Chmelnice uskutečnil v pořadí druhý festival toho nejextrémnějšího metalu, a to Kinder Grinder fest. Po loňském debutovém ročníku, kde v čele soupisky stáli maniaci Birdflesh, se letošním headlinerem stali naši západní sousedé Blood. Tato formace si svůj death/grind hrne již od poloviny 80.let a právě oni stáli u zrodu tohoto „nemocného“ žánru. Mrzlo až praštělo, ale na festival se vypravilo opravdu nemálo nadšenců. Troufám si říci, že takhle..
Ostrava znamenala druhou zastávku českého miniturné italské kapely Revoltons. Po velmi vydařeném a překvapivě docela slušně zaplněném koncertě v Praze slibovala Ostrava ještě větší sběh lidu a to především díky předskakování domácí Salamandry, která má ve svém městě vždy slušnou návštěvnost. Tančírna se už pomalu stává tradičním hostitelem větších metalových akcí a ačkoli to není místo úplně ideální, účelu posloužilo. ..
Český black metal s rockovou melodikou a občasnými gothic intermezzy, jednodušší kompozice. Instrumentálně je deska zahrána dobře, ale z alba necítím energii, gesto, sílu, osobitost. Standardnost podání, přepjatě stylizovaný výraz. Jako přesvědčivé a intenzivní mi nepřijde ani podání blackmetalu ani v něm inkorporované rockové beglajty, riffy či sóla. Naopak ale potěšilo příjemné a chytlavé gothic/dark-ambientní instrumentální outro na klávesy s elektronickou „synkopovou“ rytmikou. V sestavě je na coveru alba psán bubeník, ale nejsem si jistý, zda bicí nejsou automatické..
Je fajn, že tuzemští OPITZ myslí na sběratele CD. Booklet jejich nového EP „Globální orgie – striktní protokol“ je netradičně udělaný a nepostrádá příjemný vtip. Ostatně, už samotný obal zaujme. S hudbou samotnou už to tak slavné bohužel není.
Příjemný punk s bigbítovým odérem hrnou mladíci VHS z Krkonoš. Díky jejich nenáročné muzice se člověk vrací do přítmí vesnických kulturních sálů, kde bezstarostně trsají všichni – pankáči, metaláci, skinheadi, popíkáři. Prostě žádné bariéry. Jednoduché texty, ještě jednodušší muzika. Každý nemusí DREAM THEATER, že?
VHS dokáží ze svých nikterak oslnivých muzických schopností vymačkat absolutní maximum. Skladby mají hitové ambice, perfektně se poslouchají a hlavně nezavání trapností..
Zpívám rád a je to na mě doufám znát… Kdyby si tohle (a klidně i ve svém rodném jazyce) pozpěvoval tahoun faerských Týr Heri Joensen, věřil bych mu to do posledního písmenka. I na svém pátém albu totiž Týr vítězně vztyčili svůj prapor, zejména díky famózním vokálním kouskům. Jistě, jsem tak trochu nespravedlivý k osazenstvu drakaru, které se k mikrofonu nedostalo, protože svižné a barevné bicí ženou nahrávku „By The Light Of The Northern Star“ nekompromisně kupředu, chytlavé riffy nakopávají..
Mladá italská power/thrash metalová kapela Revoltons zřejmě dostala od příbuzensky spjatých Raintime o České republice jen ty nejlepší reference, protože se k nám bez regulérního turné vydali hned na tři koncerty. Ten první z řady Praha-Ostrava-Brno se konal v pražském Exitu. Takové kapely to obecně nemají jednoduché s návštěvností, ale tentokrát se pořadatelům podařil dobrý tah. Díky podpoře Salamandry (na všech třech koncertech) a v Brně i Eagleheart, bylo minimálně v domovských městech předkapel o slušnou návštěvu postaráno. ..
Vyšel „Ritual“. Okamžitě se začal šplhat po žebříčku hitparád k vrcholu a tak nebylo divu, že se Master´s Hammer objevovali na veřejnoprávní televizi vedle Janka Ledeckého, Karla Gotta nebo Helenky Vondráčkové (pche!). Začaly chodit nabídky na koncerty... Štorm a jeho banda je stále odmítali a všechny promotéry chtěli okamžitě napíchnout na žhavé pekelníkovy vidle. Aby také ne. Byli si moc dobře vědomi, že sílu studiové produkce nikdy nejsou sto předvést naživo a Štorm posléze přiznal: „Pravdou je, že většina z nás skoro vůbec..
Po roce a půl vychází druhý díl legendárních „keeperů“ a je to úplně jiný pivo než jednička. Možná se to dá přičíst jako jeden z mála kladných bodů vydávající firmě „Noise“, která svým rozhodnutím oddělit oba díly časovou pauzou dopomohla k tomu, aby se vychytaly všechny mouchy, zpevnila hudební struktura a dopilovaly veškeré jemně melodické nuance. Každopádně dvojka působí mnohem kompaktnějším a především vydařenějším dojmem. ..
Při pohledu na grafiku debutového EP ruského projektu ALVHEIM je jasné, že tady se na žádnou pompu a naleštěné melodie hrát nebude. A skutečně, hlavní postava projektu Alvar si s nějakou dobou hlavu neláme, drtí si svůj archaický black metal, který je ostrý jak pila (hlavně po zvukové stránce). To však ale neznamená, že by měla být „I Et Fjort Fortid“ okamžitě špatnou záležitostí. Tak tomu není v žádném případě.
Projekt ALHEIM čerpá z vikingské tématiky. Nesnaží se ale příliš vstupovat na epické pole..
Bylo nebylo. Za devatero horami a devatero řekami žil jeden král a ten měl tři syny. Ten král se jmenoval Rock n´roll a jeho synové Bill Haley, B. B. King a Chuck Berry. A všichni tři dělali jménu svého otce čest a světu ukázali, jak to přesně jejich tatík myslel. Inu, vzhlédl se v nich jednou také jeden skotský výrostek, který se pyšnil jménem Angus Young a po jejich vzoru vzal do ruky kytaru, aby se svým bratrem a dalšími třemi asociálními typy založil v Austrálii začátkem sedmdesátých let kapelu AC/DC a posléze s ní dobyl svět...|
Dnes je 30.7.2025, svátek má Bořivoj
|
| Úvodník: |
|
Odchod Ozzyho Osbournea jako symbol pádu rockového Olympu |
HELLOWEEN - Pink Bubbles Go Ape
|
[04.02.2010] [hodnocení: 7,5/10] |
SCOTT KELLY, Unkilled Worker - 27.1.2010, hrad Točník
|
[03.02.2010] |
Peter Bjärgö - A Wave of Bitterness
|
[03.02.2010] [hodnocení: 7/10] |
|
[02.02.2010] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[02.02.2010] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[01.02.2010] [hodnocení: 6/10] |
KINDER GRINDER fest vol.2 - 23.1.2010, Praha, Exit Chmelnice
|
[01.02.2010] |
REVOLTONS, SALAMANDRA – 22.1.2010, Ostrava – Tančírna
|
[31.01.2010] |
|
[31.01.2010] [hodnocení: 2,5/10] |
OPITZ – Globální orgie – striktní protokol
|
[30.01.2010] [hodnocení: 5/10] |
|
[30.01.2010] [hodnocení: 7/10] |
TÝR - By The Light Of The Northern Star
|
[29.01.2010] [hodnocení: 10/10] |
REVOLTONS, SALAMANDRA – 21.1.2010, Praha – Exit Chmelnice
|
[29.01.2010] |
MASTER´S HAMMER - Když Satan pivo chlastá... 2/2
|
[28.01.2010] |
HELLOWEEN - Keeper Of The Seven Keys Part II.
|
[28.01.2010] [hodnocení: 9/10] |
|
[27.01.2010] [hodnocení: 7/10] |
BONAFIDE - Something´s Dripping
|
[27.01.2010] [hodnocení: 6,5/10] |